Péčo o bylinky
Bylinky lze pěstovat i v zimě
Pěstování bylinek v zimě a oknem
Nezoufejte, čerstvých bylinek se nemusíte vzdávat ani v zimě. Pokud pro ně zajistíte dostatek světla, pravidelnou zálivku a správnou výživu, bude se jim dařit i v tomto období. Mezi nejvhodnější bylinky pro zimní pěstování patří např. máta, pažitka, petržel, tymián nebo rozmarýn.
Přinášíme vám několik praktických rad, jak pěstovat bylinky v zimě
1. Kvalitní sazenice
Prvním krokem je zakoupit kvalitní sazeničku, bylinky z velkoobchodů bývají často určené k jednorázové spotřebě a doma vám bohužel dlouho nevydrží. Bylinky lze vypěstovat i ze semínka, ale to byste museli začít dříve než v zimě, semínka potřebují teplo a více hodin světla, které v zimě většinou v našich podmínkách nezískáme.
2. Správná teplota
Bylinky nemají rádi výkyvy teplot , průvan nebo velkou vlhkost, občasné rosení naopak pomáhá. Ideální teplota v bytě je do dvaceti stupňů.
3. Zálivka
Nejčastější chybou bývá velká zálivka. Nenechávejte bylinky stát ve vodě a zalévejte až teprve poté, co bude substrát suchý.
Lignohumát lze aplikovat na bylinky zálivkou nebo postřikem na list. Kromě toho jej lze použít také k namáčení semen, cibulek a kořenů sazenic bylinek.
Lignohumát B je vhodný pro listovou výživu i do společných postřiků s výživou či herbicidy. 1 litrová lahvička vám vystačí na 250 litrů vody. Nebo vyzkoušejte nové praktické balení 0,5 ml s dávkovací lahvičkou, odměrkou a pumpičkou.
.png)
4. Hnojení
Do substrátu můžete přimíchat xxxx nebo zalít humátem
5. Světlo
Ideálním místem pro pěstování bylinek v zimě je okno, v kterém máte nejvíce světla po celý den, severní okno tedy bývá nevhodné. Bylinky v zimě potřebují 4 až 5 hodin přímého svitu
Péče o bylinky během vegetace
Výběr vhodného místa a optimální péče jsou nejlepší ochranou bylinkového záhonu. Pokud dojde k nadměrnému rozrůstání, je vhodné celé trsy rostlin vyjmout ze země, rozdělit a část přesadit. Před zimou se vyplatí seřezání vytrvalých druhů. Řez odumřelých částí se provádí zpravidla na jaře na začátku rašení, a to až na zdravé dřevo. Na zimu bylinky přikrýváme smrkovým chvojím. V drsnějších oblastech musíme choulostivé druhy jako např. rozmarýn, vavřín či myrtu vyjmout z půdy a nechat přezimovat v domě.
Výběr vhodného místa a optimální péče jsou nejlepší ochranou bylinkového záhonu.
Při napadení chorobami a škůdci se chemická ochrana bylinek nedoporučuje. Ochranná lhůta přípravků je poměrně dlouhá a tak bychom bylinky nemohli podle potřeby konzumovat.
Čajová atmosféra a symbolika bylin
Pro bylinkové zahrádky se proto výhradně hodí mechanické ochranné prostředky.
Při napadení výhonů máty nebo meduňky rzí je vhodné výhony seříznout. Nové, které brzy vyraší, budou již zdravé. V boji proti mšicím např. v porostu kopru, se uplatní zavěšení vizuálních lapačů - žlutých lepových desek. Pokud dojde k napadení máty mandelinkou mátovou, je vhodný ruční sběr brouků. Důležité je i sbírání slimáků a housenek.
Výborným mechanickým opatřením je i zakrytí záhonů bílou netkanou textilií.
Jako osvědčené a našimi předky ověřené jsou pak přípravky na rostlinné bázi podle pravidla “rostliny pomáhají rostlinám“.
Babiččin receptář:
Naše babičky si musely se škůdci poradit sami. Velmi často byly využívány bylinné jíchy a zákvasy. Fungují nejen jako insekticidy, ale současně i rostliny přihnojí. Pro výrobu zákvasu se nejčastěji používají kopřivy. Postup je velmi jednoduchý. Potřebujeme velkou nádobu, například sud, dále kopřivy, síťovaný pytel a vodu - viz postup:
Kopřivový zákvas proti mšicím – 2 kg čerstvých nebo 200 g sušených kopřiv zalijte 10 l vody. Nechte 14 kvasit a každý den zamíchejte. Na zálivku řeďte 1:10, na postřik 1:20. Postřikujte asi 4 dny, zabírá výborně. Kopřivy přelijeme dešťovou vodou. Na 1 kg kopřiv potřebujeme 10 l vody. Necháme kvasit po dobu asi 14 dnů, denně mícháme. Abychom kopřivy nemuseli cedit, je vhodné jejich umístění do sítěného pytle.Po vyjmutí rozložených kopřiv zůstane v nádobě hotový zákvas. Pro eliminaci zápachu je vhodné přidat mletý vápenec (Zdroj: Ludmila Dušková)
Postřik z přesličky proti padlí, rzi a strupovitosti – 300 g čerstvých nebo 30 g sušených letních lodyh přesličky rolní nechte změknout 24 hod v 10 l vody. Potom obsah nádoby 30 minut povařte. Jakmile roztok vychladne, přeceďte jej a zřeďte vodou v poměru 1:5. Nejlepší účinnosti má postřik v dopoledních hodinách, je možné pro zvýšení účinnosti přidat také vratič.
Nálev z vratiče proti mšicím a sviluškám - 300 g čerstvé nebo 30 g sušené nati vratiče přelijte 10 l vroucí vody. Nálev nechte 10 minut odstát a potom scedit. Jakmile vychladne, ředí se v poměru s vodou 1:3. Aplikujte několikrát, do vymizení škůdců.
Kromě kopřiv je možné zákvas vyrobit i z přesličky, kapradí, pampelišek, kostivalu...
Babiččin bylinkový čaj na posílení rostlin: Čerstvé nebo usušené bylinky např. kostival, heřmánek, pampelišku, přesličku nebo pelyněk přelijeme vřelou vodou. Necháme vychladnout a využijeme k zálivce. Pro tyto účely je možné použít i zbytek bylinkového čaje, který sami pijeme a to tak, že bylinky znovu přelijeme vřelou vodou. Výluh je vhodný třeba pro zálivku pokojových rostlin, má vliv na velikost a vybarvení listů i květů.
Bylinky nejsou jen oblíbeným zdrojem nektaru pro včely, čmeláky a motýli. Lákají současně i užitečný hmyz, jako jsou dravé pestřenky, denivky a zlatoočky, současně i slunéčka, všichni jsou účinnými predátory škůdců.
Z bylinek je možné připravit čaj na posílení rostlin (Zdroj: Ludmila Dušková) Mnohé bylinky snášejí nejen slunce ale i sucho. Přesto ale nezapomeneme na pravidelnou zálivku především v bodě dlouhého sucha. Především to platí pro bylinky v nádobách, nemohou si opatřit vláhu z hlubších vrstev půdy.
Při pěstování bylinek nesmíme zapomenout ani na pravidelné přihnojování. Podle potřeby, většinou po sklizni je možné přihnojení tekutými hnojivy. Pozor ale na přehnojování – takové rostliny rostou silněji, jsou mohutné, ale jsou méně aromatické. Pokud máme možnost, je vynikající hned zjara vylepšit půdu přidáním kompostu do půdy kolem jednotlivých rostlin. Toto opatření rostlinám postačí pro další růst po celé léto. Těžké půdy je možné zlehčit pískem a kompostem. To prospívá především bylinám s mohutným a hlubokým kořenovým systémem, jako je křen, hořec žlutý, petržel, pastinák nebo ředkev setá.
Kořen ředkve obsahuje sirné silice, které podporují tvorbu žluče. Při pravidelném užívání se tak zamezí tvorbě žlučníkových kamenů a písku. Glykosidy hořčičných silic také pozitivně působí proti kašli.
Ředkvová šťáva proti žlučníkovým kamenům: Ředkev omyjte, očistěte a vylisujte. Šťávu vypijte nejlépe ihned, kdy je obsah účinných látek nejvyšší. Kůru je vhodné provádět 4 týdny, denně pak vypijte 4 sklenice šťávy. Ten, kdo má citlivý žaludek, nepije šťávu nalačno, ale sní předem krajíc chleba.