Péčo o ovoce

Květní pupeny ovocných dřevin se zakládají v létě a na podzim předchozího roku. Co není založeno, to nevykvete a neplodí. Na jaře je proto o úrodě už rozhodnuto, i tak je ale toto období klíčové pro kondici všech ovocných druhů.

Pravidelná rutinní péče udržuje keře a stromy v dobrém stavu a zlepšuje i jejich zdravotní kondici a odolnost.

Podíl založených květních a listových pupenů je daný loňským řezem dřevin. Nyní ale ještě můžete jednoduchými zákroky významně ovlivnit kvalitu úrody.

Běžné ošetřování

Pravidelná rutinní péče udržuje keře a stromy v dobrém stavu a zlepšuje i jejich zdravotní kondici a odolnost víc, než byste mysleli. Na co nezapomenout?

• Výmladky u paty dřevin – pokud včas neodstraníte výmladky, stanou se magnetem pro mšice a jiný savý hmyz. Ten mladé výhony nejen poškozuje, ale přenáší i virózy, které postupují pomalu, ale vytrvale. Napadená dřevina se virózy už nikdy nezbaví a je nutné ji vykopat. Virózou je i obávaná šarka modrých peckovin.
• Pletí – u ovocných stromů je snadné podlehnout dojmu, že je potřeba plít jen okolí nově vysazených stromků a vzrostlým dřevinám plevel nevadí. Plevel sice není pro strom významným konkurentem, stává se ale často hostitelskou rostlinou pro nejrůznější škůdce a choroby. Zvláště na kvetoucích plevelných rostlinách si můžete všimnout mšic, housenek, pavučinek a zámotků – to všechno je potenciálním zdrojem nákazy. Trochu důslednosti při pletí vás nebude stát příliš času a stromům pomůžete.
• Plocha pod stromy – v půdě a trávě se kuklí nejvýznamnější škůdci ovocných stromů, jako jsou obaleči, vrtule či třeba nosatci. Tito škůdci jsou jedním z důvodů, proč se v profesionálních sadech pod stromy udržuje tzv. černý úhor, tedy plocha, která se pravidelně kypří nebo oře. V zahradách je častější udržování čistých mís pod korunami stromků. V boji proti živočišným škůdcům významně pomáhají i ptáci. Péče o jejich životní pohodu v podobě zimního krmení a bezpečného jarního hnízdění je proto na zahradách, kde se pěstují ovocné stromy, naprostou nutností, která by se v nejlepším případě měla stát samozřejmostí. Ptactvo zbaví vaše stromy většiny mšic, mer, ale i nebezpečných obalečů, kteří kladou vajíčka na trávu i za šupiny kůry ovocných stromů.

Co je psáno

Pokud s pěstováním ovoce začínáte, nespoléhejte se jen na vlastní hlavu. Pořiďte si sešit a všechno si zapisujte – jméno odrůdy, druh podnože, čím, kdy a proti čemu jste strom ošetřili… Pokud jste vysadili více než jeden stromek, stanou se tyto údaje brzy vašimi nepostradatelnými pomocníky.

Praktická ochrana

Nejméně starostí je s nově vysazenými stromky, které bývají ze školky ještě dobře ošetřené. U starších stromů je třeba si všímat všeho, co trochu vybočuje z normálu. Pro mladé stromky může být problémem i masivní napadení mšicemi, které deformují listy a zabraňují tak dostatečné fotosyntéze – stromky nerostou, nasazené plody jsou malé, často znetvořené. V takovém případě neváhejte s nasazením ochranného postřiku, raději ale vybírejte mezi ekologickými přípravky. Pečlivě sledujte nejen listy a květy, ale i kůru. Například stromek meruňky může napadnout nebezpečný škůdce obaleč meruňkový, který vyžírá lýko pod kůrou. Při masivním napadení stromek zpravidla uschne. Ochrana je problematická a je založená především na péči o poraněná místa, kudy škůdce pod kůru proniká. Přímá ochrana spočívá v postřiku organofosfáty v době líhnutí dospělců.

Jahodník

Výskyt nakousnutých poupat svědčí o napadení květopasem.

Co dělat: sledovat průběh počasí, na noc kvetoucí rostliny přikrývat ochranou před mrazíky (fólie, noviny), kontrolovat a chránit na jaře vysazené rostliny před vytažením a vyhrabáním, za sucha zalévat, starší porosty přihnojit kompostem.

Co hlídat: výskyt nakousnutých poupat svědčí o napadení květopasem – poškozená poupata pečlivě sbírejte a spalte; podivně pokroucené zvarhánkované listy ukazují na přítomnost roztočíka jahodníkového – trsy hned vykopejte a vyhoďte (ne na kompost).

Maliník a ostružiník

Co dělat: obnovit či opravit drátěnku u maliníku, dlouhé výhony ostružiníku postupně vyvázat, odsekat rýčem všechny výhony rašící na nežádoucích místech.

Co hlídat: zduřená místa na dřevnatých výhonech svědčí o napadení bejlomorkou maliníkovou, která vyžírá vnitřek prutů po délce – výhony je nutné uříznout až u země a zlikvidovat ještě před výletem dospělců.

Angrešt a rybíz

Co dělat: odstranit starý mulč, zlehka okopat povrch půdy, vyplít a přisypat trochu kompostu, opravit opory u stromkových odrůd.

Co hlídat: nálet prvních mšic na rybíz může hodně poškodit jejich listovou plochu, ve vlhkých letech na konci května (těsně před květem) ošetřit choulostivé odrůdy angreštu postřikem proti americkému padlí.

Jabloně a hrušně

Co dělat: nakoupit lepové pásy proti obalečům (instalují se v červnu), pořídit lepové desky, opravit drátěnky a vedení ovocných stěn, postupně vyvazovat větve.

Co hlídat: kontrolovat jalovce v okolí a vyřezat větve napadené rosolovitými útvary rzi hrušňové.

Meruňky a broskvoně

Co dělat: vyčistit a ošetřit místa s klejotokem, odkvetlé letorosty broskvoně zastřihnout za třetím květem, na konci měsíce probrat příliš velkou násadu plodů.

Co hlídat: zkontrolovat kůru u starých i mladých stromů meruněk, hledat kupičky požerků pod kmínky nebo silnějšími větvemi.

Třešně, višně a slivoně

Co dělat: nakoupit žluté lepové desky jako ochranu proti vrtuli třešňové a pilatce švestkové a rozvěsit je do korun, vyhrabat prostor pod stromy ostrými těžkými hráběmi.

Co hlídat: včas vyměnit lepové desky za čerstvé nebo pravidelně obnovovat jejich nátěr (Chemstop – ekofix), s případnými chemickými postřiky začít včas (asi 14 dní po odkvětu).